Fotografem se u nás stává zřejmě automaticky každý již druhý den po zakoupení svého fotoaparátu. Opravdu je někdy s podivem odvaha a sebevědomí nových nadšenců, kteří se domnívají že ten "drahý" přístroj který si zakoupili za ně udělá vše sám a na něj zbyde jen to "mačkání" spouště. Nějaké studium odborné literatury a dlouholetá praxe je pro ně holá zbytečnost - vždyť "dneska je to digitál, hned vidím výsledek a vím jestli to mám dobře". Zvláštní že se toto sebevědomí neobjevuje i v jiných oborech - třeba malířství, stavitelství, nebo v jaderné fyzice (proč bych si ve sklepě nemohl postavit reaktor a vykašlal se pak na ČE..).
Jak tedy nenaletět? Je to velmi jednoduché - sjednejte si schůzku a zeptejte se ho :
1. zda Vám může ukázat fotografie které nafotil na jiných svatbách (nedejte na výmluvy že zrovna teď žádné nemá protože mu odešel počítač, nebo je po odevzdání vždycky smaže, že zatím fotil jenom krajinu ale svatbu taky zmákne apod.),
2. jak dlouho fotí (jasně všichni fotíme odmalička s taťkovou Praktikou nebo Zenitem, ale jak dlouho fotí na zakázku a hlavně kolik svateb už odfotil),
3. jakou má výbavu (zda má i záložní fotoaparát, blesk, baterie, paměťové karty - vše je elektronika a ta odchází bez varování ať je nová či stará), zda fotografie upravuje a retušuje, zda doma zálohuje fotky (i HDD odchází),
4. jak a co bude fotografovat, zda Vám pomůže a poradí s pozováním při fotografování atd,
5. na všechny další otázky které Vás napadají, fotograf je tam pro Vás a má zájem se s Vámi domluvit.
Pokud jste s jeho odpověďmi spokojeni a především pokud se Vám líbí jeho fotografie, domluvte se na ceně (rozumní lidé se snad umí domluvit).